Po zkušenostech z řady evropských zemí, kde se možnosti bezlepkového stravování v poslední době – byť někde rychleji a jinde zase trochu pozvolněji – zlepšují tak, že pro celiaka není žádný problém se dobře a plnohodnotně najíst, jsem si otestoval i první exotickou destinaci. A to africký ostrov Mauricius.
Neměl jsem velká očekávání, začnu však popořadě, tedy letem z Prahy. Aerolinky Emirates mne mile překvapily možností si s letenkou zarezervovat i celé bezlepkové menu. Bylo pestré – od předkrmu v podobě misky ovoce a kusu pečiva s máslem, přes hlavní jídlo až po dezert. Co se hlavního chodu týče, jednou se podával kuřecí steak s batátovým pyré, na cestě zpět pak zase rybí filet s kaší. Po nočním přestupu v Dubaji jsem k snídani dostal kuřecí medailonek s omeletou.
Samozřejmě je potřeba podotknout, že vybírat si člověk nemůže a opečené houby jakožto příloha na zpátečním letu mi už takovou radost neudělaly.
Co se samotného ostrova týče, jako první jsem si otestoval hypermarket Super-U, který má pobočky po celém Mauriciu. K mému překvapení zde nabídka byla poměrně pestrá a neměla daleko k tomu, co známe z našich obchodů – tedy celý regál vyhrazený pro balené pečivo nebo nejrůznější sušenky, třeba i od značky Schär. Důvod je jednoduchý – Mauricius sice už je nezávislou republikou, stále je zde ale všude znát francouzský vliv, a právě i Super-U je francouzským řetězcem.
Co se týče restaurací, situace je trochu složitější. Mauricijská kuchyně je silně ovlivněna především tou indickou a čínskou, takže na speciální dietní požadavky se v místních restauracích a stáncích moc nehraje. Navíc domluva s obsluhou bývá složitá – odkýve vám vše, jen abyste si v konkurenčním prostředí vybrali právě u nich. V nabídce sice bývá spousta samo o sobě bezlepkových jídel, od rýže se zeleninou a masem přes steaky na grilu a další, řešit způsob přípravy a stopové množství je ovšem trochu oříšek. V menším poměru, a především ve větších městech po celém ostrově lze ovšem najít i restaurace s evropskou kuchyní, například se spoustou druhů ryb či mořskými plody, a také s o poznání snadnější domluvou.
A přestože jsem si příliš velké naděje nedělal, tak lze i na Mauriciu najít restaurace s vyloženě bezlepkovým menu. Jako vždy doporučuji mobilní aplikaci Find Me Gluten Free, která nabízí světovou mapu podniků vhodných pro celiaky, a to i s popisem a recenzemi. Výbornou snídani jsem si tak dal v bistru Maison Des Crepes, nabízejícím bezlepkové palačinky i vafle.
Ve městě Grand Baie se nacházejí také hned dvě pizzerie, ve kterých si lze objednat pizzu s bezlepkovým korpusem. Vsadil jsem na tu s názvem Pomodoro Pizzeria Tra oria, která se nachází přímo v nákupním centru La Croise e, a rozhodně jsem
nelitoval. Jen kousek od ní se nachází Luigi´s Italian Pizzeria a Pasta Bar, kam jsem se bohužel nedostal, ovšem podle recenzí ve výše zmíněné aplikaci je přinejmenším stejně dobrá.
Sečteno a podtrženo, Mauricius má co do bezlepkového stravování oproti Evropě velké rezervy. Ale i zde je znát, že se trend zlepšuje globálně a čekají nás ještě lepší zítřky!
