LEGISLATIVA

OBSAH LEPKU V POTRAVINÁCH

OBSAH LEPKU V POTRAVINÁCH 

Kontrola potravin vhodných pro osoby s nesnášenlivostí lepku

Seznamte se s legislativou stanovující pravidla pro obsah lepku v potravinách.

V roce 2012 vstoupil v platnost evropský právní předpis, a to nařízení č. 41/2009 o složení a označování potravin vhodných pro osoby s nesnášenlivostí lepku, které stanovovalo jednotná evropská pravidla pro složení a označování potravin z hlediska obsahu lepku. Toto nařízení již umožňovalo označit údajem „Bez lepku“ i potraviny určené pro běžnou spotřebu, nejen potraviny pro zvláštní výživu určené pro osoby s nesnášenlivostí lepku.

U potravin označených údajem „Bez lepku“ byl stanovený limit obsahu lepku max. 20 mg/kg v potravině ve stavu, ve kterém je prodávána konečnému spotřebiteli.

Postupem času dospěla Evropská komise k názoru, že je nutné revidovat veškeré právní předpisy týkající se potravin určených pro zvláštní výživu, a tak v roce 2013 vydala nařízení č. 609/2013, které zrušuje nařízení č. 41/2009 ode dne 20. července 2016. Bylo ovšem nutné zachovat v EU jednotné podmínky upravující požadavky na složení a označování těchto potravin. Proto Evropská komise vydala prováděcí nařízení č. 828/2014 upravující poskytování informací o nepřítomnosti či sníženém obsahu lepku v potravinách spotřebitelům. Toto nařízení je použitelné od 20. července 2016. Jak sám název nového nařízení napovídá, jedná se o požadavky pro poskytování informací, tedy označování těchto potravin.  Potraviny označené údajem „Bez lepku“, případně „Velmi nízký obsah lepku“ již nejsou potravinami pro zvláštní výživu. Zároveň je třeba upozornit, že požadavky tohoto nařízení jsou dobrovolné. Záleží tedy na provozovateli potravinářského podniku, zda se rozhodne označit výrobek údajem „Bez lepku“, případně „Velmi nízký obsah lepku“. Pokud se však takto rozhodne, musí se řídit požadavky tohoto nařízení. 

Povolená tvrzení o nepřítomnosti či sníženém obsahu lepku v potravinách a jejich podmínky: 

 „BEZ LEPKU“ 

Toto označení lze použít tehdy, neobsahuje-li potravina ve stavu, v němž se prodává konečnému spotřebiteli, více než 20 mg/kg lepku. 

„VELMI NÍZKÝ OBSAH LEPKU“ 

Toto označení lze použít pouze tehdy, pokud u potravin, jež sestávají z jedné nebo více složek vyrobených z pšenice, žita, ječmene, ovsa nebo jejich kříženců, činí obsah lepku v potravině ve stavu, v němž je prodávána konečnému spotřebiteli, nejvýše 100 mg/kg.

Oves obsažený v potravinách označovaných jako „bez lepku“ nebo „velmi nízký obsah lepku“ musí být speciálně vyroben, připraven a/nebo zpracován.  Musí být zamezeno kontaminaci pšenicí, žitem, ječmenem nebo jejich kříženci, přičemž obsah lepku v ovsu nesmí být vyšší než 20 mg/kg.

Údaje „Bez lepku“ anebo „Velmi nízký obsah lepku“ mohou být doprovázeny tvrzeními „vhodné pro osoby s nesnášenlivostí lepku“ nebo „vhodné pro celiaky“. Tvrzení „speciálně připravená pro osoby s nesnášenlivostí lepku“ nebo „speciálně připravená pro celiaky“ lze také uvést. Podmínkou je, že daná potravina je speciálně vyrobena, připravena a/nebo zpracována tak, aby v ní byl snížen obsah lepku jedné nebo několika složek obsahujících lepek nebo aby v ní byly nahrazeny složky obsahující lepek jinými složkami, jež jsou přirozeně bezlepkové.

V praxi se setkáváme s tím, že na obalech výrobků jsou uváděny další informace o vhodnosti dané potraviny pro celiaky – např. „Vhodné pro bezlepkovou dietu“ či logo přeškrtnutého klasu.

Pro všechny alternativní dobrovolné způsoby označení platí, že je možné je použít za předpokladu, že neuvádí spotřebitele v omyl a za podmínky, že budou doplněny stanoveným označením dle nařízení, tzn. údajem „bez lepku“ nebo „velmi nízký obsah lepku.“

„Může obsahovat stopy…“

Velmi často se také setkáváme s tzv. preventivním označením typu „Může obsahovat stopy…+ název alergenu/ů“ nebo „Může obsahovat …+ název alergenu/ů“. Jedná se o dobrovolné informace o možném a nezáměrném výskytu alergenu/ů v potravině, které jsou nad rámcem právních předpisů a které se týkají také lepku, který může být pro některé osoby alergenem. Takové informace, týkající se „stop“, musí být v prvé řadě pravdivé. Potravina musí obsahovat vyjmenovaný alergen opravdu ve „stopovém množství“. Výrobce takové potraviny by měl ve výrobě minimalizovat riziko výskytu alergenu. Jedná se o jisté riziko přítomnosti nezáměrné kontaminace alergenem, kdy výrobce přijal všechna preventivní opatření k vyloučení výskytu alergenu v potravině. Nicméně obsah stopového množství alergenu v potravině nelze vyloučit. O stopovém množství lze hovořit, pokud je obsah alergenu v potravině na hranici meze stanovitelnosti akreditované laboratorní metody, kterou SZPI používá, anebo nepatrně převyšující tuto hodnotu.

Vzhledem k tomu, že dosud neexistuje žádná oficiální anebo harmonizovaná definice pojmu „stopy“, a to ani v rámci EU, aplikuje u alergenů včetně lepku SZPI následující přístup. Za stopy je považována koncentrace alergenu do hodnoty 10 násobku meze stanovitelnosti. V případě lepku je mez stanovitelnosti 5 mg/kg a tak hranice pro stopy lepku odpovídá 50 mg/kg.
Dalším údajem, který se objevuje na obalech výrobků je „Vyrobeno v závodě, který zpracovává lepek“ (případně jiné alergeny). Tento údaj nelze považovat za informaci, ze které jasně vyplývá, že výrobek může obsahovat malé množství alergenní složky z důvodu křížové kontaminace. Může tedy představovat pro alergiky nebezpečí.
SZPI odebere ročně v průměru cca 150 vzorků potravin na stanovení obsahu lepku. Podíl nevyhovujících vzorků se v posledních letech pohybuje mez 3 % a 5 % za rok. Jedná se jak o vzorky označené jako „bezlepkové“, tak o vzorky potravin, které neměly ve složení uvedenou složku obsahující lepek a vzorky s upozorněním na „stopy lepku“. Na webových stránkách „Potraviny na pranýři“: www.potravinynapranyri.cz jsou průběžně zveřejňovány informace o nevyhovujících potravinách, včetně těch, které nevyhověly ve znaku lepek.

 

Z praktického hlediska pak mohou být potraviny zařazeny podle obsahu lepku do kategorií uvedených na následujícím obrázku:.