7 týdnů v Gruzii (téměř) bez lepku

Napsal/a celiacicz

24 listopadu, 2023

O cestě do Gruzie – exotické zemi na pomezí Evropy a Asie, s jedinečnými přírodními i kulturními památkami a vyhlášenou kuchyní – jsem snil po mnoho let. Sen jsem si splnil až v roce 2022, kdy jsem v Gruzii strávil téměř dva měsíce jako digitální nomád, cestovatel „baťůžkář“ a zároveň už tři roky diagnostikovaný celiak…

S batohem, laptopem a bez cestovky jsem prozkoumal Tbilisi, horská údolí pod štíty Kavkazu, stejně jako Čechy méně navštěvované gruzínské pobřeží Černého moře. A přestože bezlepkové cestování v Gruzii „po vlastní ose“ mohu vřele doporučit, dodržování diety bylo v této zemi, kde je chléb v různých podobách téměř posvátný a všude přítomný, solidní výzvou. Gruzie a její obyvatelé vám však veškeré útrapy natisíckrát vrátí.

Digitální nomádění, vaření a putování v Gruzii

Do Gruzie jsem přiletěl na začátku května 2023. Pobyt jsem si rozdělil na 4 týdny strávené v Tbilisi, kde jsem v pronajatém bytě pracoval a objevoval krásy hlavního města a okolí, a 3 týdny dovolené, které jsem využil pro poznávání dalších částí země – konkrétně oblastí Kazbegi, Batumi, Adžarie a Svanetie. Zatímco v Tbilisi jsem měl k dispozici kuchyň a pravidelně si vařil, na výlety a do hor jsem vyrážel jako baťůžkář, navíc s omezeným rozpočtem. V této stručné bezlepkové reportáži z Gruzie proto, věřím, najdou užitečné tipy jak sólo cestovatelé, tak rodiny s dětmi.

Kulturní gastro okénko na úvod

Jídlo a společné stolování s rodinou a přáteli tvoří významnou součást životního stylu Gruzínců a jsou jedním z lákadel cestovatelů, kteří sem míří. Vyhlášená jsou gruzínská vína a koňaky, grilované maso nebo místní speciality jako chačapuri, khinkali či čurčchela. Bohužel, mnohé z nich jsou pro lidi s celiakií nevhodné, a to včetně několika pokrmů, jež se na první pohled tváří bezlepkově…

Stejně vyhlášená jako gruzínská kuchyně je pohostinnost místních obyvatel. Vzhledem k tomu, že povědomí o celiakii je v Gruzii oproti Česku velmi nízké, připravte se na nutnost občasného vysvětlování dietních omezení. Pomůže znalost ruštiny nebo vytištěná karta celiaka v gruzínštině z portálu celiactravel.com. Přátelské odmítnutí však srdeční Gruzínci většinou pochopí a rádi vás pohostí něčím bezlepkovým (nebo ostřejším). 😊

Obchody a bezlepkové potraviny v Gruzii

Pokud neplánujete převážet velké zásoby jídla z Česka (čímž se zbytečně ochudíte o místní lahůdky), nevyhnete se jejich nákupu v gruzínských obchodech. Evropské bezlepkové potraviny značky Schär a dalších – tj. chléb, těstoviny, krekry a sušenky – seženete většinou pouze v supermarketech Europroducts, Organika či Glovo ve velkých městech jako Tbilisi, Batumi nebo Kutaisi. Za toto dovozové zboží si řádně připlatíte a chleba bez lepku tak kolikrát koupíte dráž než v českém Albertu. Na bezlepkové instantní kaše, kterých máme v Česku plné regály, zde raději zapomeňte.

Dostupnější alternativou se tak ukázaly být rýžové a pohankové chlebíčky značky Jamuna (Ямуна) z Ukrajiny. I přes suchou konzistenci dodají tělu sacharidy, protein a vlákninu a hlavně jsou často k dostání i v malých obchodech na vesnicích.

TIP: výživný a výtečně chutnající „keto chleba“ bez lepku jsem vypátral, bohužel až na konci svého měsíčního pobytu v Tbilisi, v prodejně Organika Bio Shop, na adrese Vaja Pshavela 51.

Snídaně a svačina

Když mi asi po týdnu došly přivezené bezlepkové kaše z Česka, vymýšlel jsem, čím je nahradit. Ingredience pro zdravou snídani bez glutenu najdete na gruzínských tržnicích a v obchůdcích, které od jara do podzimu překypují čerstvým ovocem, zeleninou, oříšky, suchými plody a dalšími pochutinami z Gruzie, Turecka a sousedních zemí. Pokud si, jako já, snídani bez horké cereální kaše neumíte představit, zamiřte do lékárny. V řadě z nich najdete pohankové, kukuřičné či rýžové kaše bez lepku pro děti, jež po troše vylepšení nasytí i dospělé. Stačí doplnit tradiční ingredience gruzínské kuchyně – vlašské a lískové ořechy nebo rozinky – a zdravá snídaně bez lepku je na světě!

Až si budete chystat baťůžek na prohlídku města či horskou túru v Kazbegi či Svanetii, namísto Snickers či Mars sáhněte po regionálních, zdravějších a levnějších zdrojích energie. Vedle čerstvého nebo sušeného ovoce doporučuji chalvu, která je běžně dostupná v sezamové (Turecko) a slunečnicové (Ukrajina, Rusko) variantě. Jako další oblíbený gluten-free snack mi posloužily slunečnicové tyčinky/plátky zalité medem známé jako kozinak (козинак). V obou případech jde o potraviny bez lepku.

Čemu se naopak snažte odolat a vyhnout, je čurčchela, světově proslulá jako „gruzínské snickers“. Přestože vám místní mohou tvrdit, jako tvrdili mně, že neobsahuje lepek, tato lahůdka z vinné šťávy, hrající všemi barvami na každém rohu, v sobě většinou má pšeničnou mouku. Tento detail jsem zjistil až po snězení několika kusů a od té doby o této lahůdce pouze sním… Podle originální receptury se údajně čurčchela vyrábí z mouky kukuřičné, a tak se vám možná podaří sehnat bezlepkovou BIO verzi – budu rád, když mi dáte vědět, pokud se vám to podaří.

Obědy, večeře a restaurace

Stejně jako v obchodech, také v restauracích se zaměřujte na přirozeně bezlepkové potraviny bez chleba a těstovin. Sázkou na jistotu budou masové pokrmy doplněné zeleninou či ořechy. Vyzkoušet se mi podařilo tradiční kukuřičný chléb mchadi (byť trochu suchý) a jeho regionální variantu z čarokrásné Svanetie – chvishtari, plněnou sýrem, kterou jsem ochutnal v restauraci v městečku Mestia. Vegetariáni jistě ocení gruzínské speciality na bázi lilku a pasty z vlašských ořechů (pkhali). A ochutnat byste měli také místní sýry, nejlépe s vínem.

Z příloh je velmi oblíbená a běžnápohanka, ale i další bezlepkové plodiny jako brambory a rýže.

Celkově se v gruzínských restauracích dobře zorientujete díky menu v angličtině i personálu, který komunikuje solidně anglicky – zvláště mladší generace.

Nápoje

Pitný režim v Gruzii by pro celiaky neměl představovat větší nebezpečí, pakliže dodržíte základní pravidla bezlepkové diety. Snad jedinou nástrahou tak může být v Česku málo známý, avšak v zemích bývalého SSSR tuze oblíbený kvas – fermentovaný nápoj vyráběný kvašením obilnin, a tudíž nekompatibilní s dietou bez lepku…

I jako celiaci však můžete ochutnat lahodná gruzínská vína, po túře se osvěžit vyhlášenou minerální vodou Borjomi nebo se zahřát gruzínským černým čajem z regionu Gurie, který zažívá postupné zmrtvýchvstání po bankrotu kdysi věhlasného čajového průmyslu.

Co si přibalit na 2týdenní bezlepkovou dovolenou v Gruzii?

Na závěr dodám, že v Gruzii si užijete skvělou dovolenou i navzdory celiakii, pokud se budete držet přirozeně bezlepkových potravin. Kdo se nechce vzdát speciálních produktů, na něž je zvyklý v Česku, doporučuji si je v potřebném množství přivézt s sebou. Pravděpodobně je budete v Gruzii těžce shánět nebo je nekoupíte vůbec.

Při cestování je vhodné pečovat o trávící ústrojí celkově, a tak na seznam přidávám i pár doplňků stravy:

  • bezlepkový chleba a pečivo
  • snídaňové instantní kaše bez lepku
  • bezlepkové těstoviny (pokud plánujete vařit)
  • probiotika
  • rozpustná vláknina
  • léky proti průjmu či zácpě
  • trávící enzymy

Věřím, že vám bude v Gruzii chutnat stejně jako mně. Pro další informace, fotky z Gruzie nebo sdílení zážitků mě můžete kontaktovat e-mailem nebo sledovat na Instagramu (petrloou).

Text a fotografie: Petr Loučka